Osobní výtah – ojedinělé technické zařízení na Státním zámku Valtice Ing. Tomáš Flimel

V současné době bychom zřejmě nenašli nikoho, kdo by nevěděl, jak vypadá běžný osobní výtah. Málo kdo je ale schopen si takové zařízení představit v prostorách starobylého zámku. A přece toto spojení osobní výtah a zámek existuje na zámku ve Valticích.
Kabina výtahu se pohybovala mezi jednotlivými patry zavěšena na ocelovém laně, které bylo poháněno přes převodovou skříň elektrickým motorem. Výtah byl již vybaven mnohými bezpečnostními prvky jako jsou například prosklené zasouvací dveře, spínací podlážka kabiny, blokovací mechanické a elektrické spínače a jiné. Vlastní kabina s příslušenstvím je původní. Stávající motorický pohon již byl ale dříve rekonstruován a pochází z mladšího období.
Jednotlivé prvky historického výtahu, resp. jejich charakter a funkce zůstaly zachovány u osobních výtahů do dnešních dní. Zásadním rozdílem proti současným výtahům je ale provedení a řemeslné zpracování především vlastní kabiny, ale i dalších drobných technických zařízení.
Vlastní kabina výtahu byla honosně provedena a precizně zpracována. Kabina je dřevěná, obložená pravděpodobně mahagonovou dýhou, s četnými secesními prvky. Uvnitř kabiny jsou na dvou protilehlých stěnách umístěna dvě svislá zrcadla s fazetovými okraji. Prosklená čelní stěna výtahu a taktéž zasouvací dveře jsou osazeny leptanými skly se secesními ornamenty symbolizující květenu. Dveře jsou dále vybaveny mosaznými oboustrannými madly. Strop je kazetový v jehož středu bylo umístěno osvětlení kabiny. Podlaha je pokryta linoleem, které je částečně přichyceno mosaznými lištami.
Na základě dosavadních zjištění je možno rok výroby výtahu situovat do období let 1890 až 1910 a to na základě nejenom celkové koncepce, ale i tvaru ozdobných částí kabiny, dveří, lišt a v neposlední řadě i konstrukcí a způsobu provedení jednotlivých původních technických prvků výtahu.
Je nutno podotknout, že za existenci tohoto unikátního technického zařízení v prostorách zámku vděčíme pokrokovému myšlení zámeckých pánů. Možná ale také, že skutečnost byla prozaičtější; mohlo se například jednat o imobilitu některého z majitelů zámku nebo člena jeho rodiny a výtah byl vhodným řešením. Tomuto řešení se v současné době říká bezbariérový přístup.
Výtah postupně upadal v zapomnění, což je znát na jeho současném stavu. V posledním období provozu sloužil výtah jako výtah nákladní. Tento způsob využití a jeho následné odstavení z provozu dovedl výtah do stavu, ve kterém se v současné době nalézá. Vše ale nasvědčuje tomu, že by mohl být díky osvícenému přístupu současné kastelánky zámku paní Ing. Horké postupně uveden do vystavovatelného a později i do funkčního stavu a zámek by tímto krokem získal další raritu, která by jistě potěšila návštěvníky dychtivé po nově objevených zajímavostech.