Nový dvůr

Čelní (vstupní) stranaAutorem empírového statku Nový Dvůr je již tolikráte vzpomínaný architekt a stavitel jiných překrásných staveb v lednicko-valtickém areálu – císařský architekt J. Kornhäusel (1804). Zde se mu podařilo vytvořit objekt s ryze hospodářským účelem. V literatuře však najdete zmínku o Novém Dvoře již mnoho dříve. Patřilo k němu několik staveb měřic polností s chovem ovcí. Po jeho dobudování v dnešní podobě dochází k přestěhování anglických plnokrevníků z lednického zámku. Nový dvůr se stává střediskem chovu anglického plnokrevníka pro potřeby knížecího dvora.

Empírový statek Nový Dvůr je ostaven na návrší nad břehem Mlýnského a Prostředního rybníka, které jsou součástí přírodní rezervace. Jedná se přibližně o čtvercový soubor budov kolem rozsáhlého vnitřního dvora. Hlavní osa souboru je orientována severojižním směrem. Zadní strana statkuHlavní průčelí je obráceno na sever se zřejmým záměrem umožnit nerušený pohled do krajiny v dálkovém pohledu na lednický zámek přes hladinu Mlýnského rybníka. Průčelí je tvořeno kulisou arkádové zdi opatřené dvěma hranami a uprostřed je kruhová stavba Rotundy, kde je situován salonek s bohatou ilusivní výmalbou. V roce 1983 byla tato ilusivní výmalba restaurována podnikem Umělecká řemesla Brno v hodnotě 80 tisíc Kč. Uplatňuje se zde velmi zajímavý prvek úzkého propojení půlkruhového salonku na exkluzivní půlkruhovou stáj, od které je salon oddělen pěti velkými francouzskými okny. Jižní průčelí je tvořeno obdobně, ovšem s tím rozdílem, že namísto rotundy je v centrální ose umístěna mohutná stodola. Převážnou část západního křídla tvoří stáje, ve východním křídle se zajímavou fasádou, kde jsou portály zakryty mohutnými vollskými okny jsou opět stáje a byty.Byty a obytná část

Velmi zajímavá je také vazba Nového Dvora na okolní krajinu. Přestože jihozápadní nároží se téměř dotýká cípu lesa, jižní průčelí je lesem spojeno mohutnou alejí tvořenou Dřevcem trojtruným, dlouhou téměř kilometr. Kolmo na východ vedle dnes již torsa aleje borovic Vejmutovky. Obě aleje mají přímou vazbu na bývalou jízdní dráhu v lese ve vzdálenosti asi 2 kilometry. Dráhu tvoří dva široké lesní průseky, lemované starými duby. Dráha vytváří kříž orientovaný na světové strany, v délce ramen jeden a půl kilometru, zakončený smyčkami. Dnes je tato dráha zarostena lesním náletem. Louka před severními průčelími klesá k hladině Mlýnského rybníka a louky na západním křídle přechází v lesopark, který se táhne po jižních březích Prostředního rybníka.

V roce 1945 po konfiskaci lichtenštejnského velkostatku přechází Nový Dvůr pod správu vytvořeného Státního statku Valtice. Na objektu, který byl využíván k živočišné výrobě , je prováděna jen běžná údržba s ohledem na požadavky hospodářské činnosti. Poválečná doba si vyžadoval urychleně zvýšit výrobu potravin. Po poměrně rychlé konsolidaci poměrů na statku ve Valticích se postupně začínají vyskytovat názory a snahy o adaptaci Nového Dvora do původního stavu. Nebylo však jednotnosti k jakému účelu po adaptaci tento objekt využívat. Jedinou snahou však bylo tento objekt zachovat jako kulturní památku. V roce 1968 pro vypracování specializace statku Valtice na chov skotu a vinohradnictví a vinařství se realizace myšlenky na obnovu Nového Dvora na několik let odkládá.

RotundaPo roce 1975 myšlenka „Nový Dvůr“ a jeho využití se sestává zase aktuální, ovšem ne úplně jasnou k čemu by měl sloužit. Vyskytují se 3 názory – vybudovat z Nového Dvora rekreační středisko – krásné prostředí v lese, blízkost rybníků a možnost ubytování. Druhý názor byl velmi racionální – tento jsem osobně velmi propagoval nejen mezi funkcionáři, ale i mezi našimi pracovníky – totiž vytvořit z Nového Dvora zemědělské muzeum s využitím Rotundy pro 2-3 páry kočárových koní, dále zakoupit plemenného hřebce pro potřeby vznikajících jezdeckých kroužků v okolních Jednotných zemědělských družstev. Kočárové koně by sloužily pro návštěvníky muzea k projížďkám mezi jednotlivými památkami lednicko-valtického areálu. Zvítězil však třetí názor – založit na Novém Dvoře chov anglického plnokrevníka s dostihovou stájí. Toto se stalo skutečností v červenci roku 1981.

Prvními koňmi, které vstoupili na půdu nově založené dostihové stáje byl 4letý bělouš – hřebec Severin, dále Saporo a bělka Sláva ze Státního statku Veltrusy. Dále pak z plemenářského podniku Šamarín koně Razkop, Kašmír, Skanzen a Ezerjő. Postupně se získávali nákupem další koně, jak k dostihovým, tak k chovným účelům. Koněm, který získal první vítězství našim barvám (modrý dres, bílá šerpa a červená čapka) byla v roce 1982 3letá hnědka Limba v dostihu přes proutěné překážky v Bratislavě.

Rotunda v detailnějším pohleduPrvní start našich koní ve druhém největším dostihu kontinentu Velké pardubické byl v roce 1983, kdy startoval Flang a Lingea. Lingea dostih nedokončil pro zranění na Taxisově přikopu a Flang pro pád na Zahrádkách. V té době naší dostihovou jedničkou byl Tristan – druhý nejlepší kůň v ČSSR přes proutěné překážky.

První drobné úspěchy na dostizích vyvolalo celkem nadšení, jak ve vedení statku, tak i mezi zaměstnanci. Nový Dvůr dostal volnou ruku. V souvislosti s hospodářskými výsledky byla Novému Dvoru věnována mimořádná pozornost. Začaly postupné opravy a dvůr se pomalu dostával do původního stavu. Mimořádná pozornost se věnovala Rotundě – výmalba + nábytek.

Počty koní se postupně zvyšovaly, takže během několika let byly stáje plně obsazeny a ba dokonce začala generální přestavba stáje pro chov prasat a Tří Grácií na konírnu.

Stav 120 koní byl pro statek naprosto neúnosný, ani ekonomicky, ani z hlediska plemenářské kvality. Bylo nutno početní stavy snížit, ovšem cena koní byl neúnosně vysoká a kupci o takové koně neměli zájem. Nastal čas pomalého, ale jistého úpadku nadšení i kvality stáda.

ing. Vilém Komoň